(Sofonjáš 3:9) V tom čase změním jazyk národů (nebo: jej obnovím) a dám jim jeden jasný (nebo: čistý) jazyk, aby všichni vzývali jméno Pána a sloužili mu jedním srdcem.
(Poznámka: Doslovný překlad původního hebrejského textu:
V tom čase změním (nebo obnovím)
jazyk národů
v jeden čistý jazyk,
aby všichni
vzývali jméno Pána
a sloužili mu jedním srdcem.
Srovnejte s Izajášem 6:5a: „Tehdy jsem řekl: Běda mi! Jsem ztracen, neboť jsem člověk nečistých rtů a přebývám uprostřed lidu nečistých rtů.“
Srovnejte s Izajášem 6:5a: „...neboť jsem jeden člověk s nečistými rty a přebývám uprostřed jednoho lidu s nečistými rty...“
Všimněte si:
jeden člověk je porovnáván s národy
nečisté je porovnáváno s čistým nebo jasným
rty jsou porovnávány s jedním ... jazykem
V hebrejštině může ret znamenat také řeč nebo jazyk
Vysvětlení a Komentář k Sofonjášovi 3:9
Tento text předkládá několik důležitých myšlenek, zejména pokud jde o překlad a pochopení výrazu „čistý jazyk“. Níže je uveden komentář z pohledu třetí strany:
Jednota a Čistota Jazyka
1. Přesnost Původního Hebrejského Textu
Text poukazuje na to, že v původním znění Sofonjáše 3:9 je slovo překládané jako „jazyk“ ve výrazu „čistý jazyk“ v jednotném čísle („ret“); neoznačuje soubor mnoha jazyků. Překlad „čistý jazyk“ proto může čtenáře mylně vést k představě, že každý člověk bude čistě vzývat jméno Pána ve svém vlastním jazyce.
Skutečný význam je však bližší výrazu „jeden čistý, jasný jazyk“. Je to opak rozdělení jazyků při události u babylonské věže a připomíná původní jazykovou jednotu v Genesis. Tentokrát však věřící vzývají Boží jméno, místo aby si vytvořili jméno sami pro sebe (Genesis 11:4).
2. Očištěný, nebo Čistý
Překlad původního slova “pure” jako „čistý“ nebo „jasný“ se zdá být bližší jeho základnímu významu. Čistota jazyka zde označuje jazyk, který nebyl změněn, překroucen ani smíšen; nejde pouze o abstraktní morální představu „očištění“.
To vytváří jasný protiklad k „nečistým rtům“ v Izajášovi 6:5, kde je popsána mravní nebo duchovní nečistota, nikoli správnost či jednotnost jazyka.
Změny ve Svatém Jménu YESU
1. Zachování Výslovnosti od Řečtiny k Latině
Jméno Pána YESU bylo původně přepsáno z řečtiny do latiny jako Iesus. Když se v prvních staletích šířilo do různých oblastí, jeho výslovnost se věrně zachovávala v jazycích těchto oblastí. Například čínské „耶穌“ (YESU) je dodnes blízké původní výslovnosti. Protože se však v angličtině změnila výslovnost písmene J, výslovnost JESUS se postupně vzdálila od původního zvuku.
2. Změny v Historickém Vývoji
V Bibli krále Jakuba (KJV) z roku 1628 se jméno stále psalo Iesus, čímž byla zachována původní výslovnost. V důsledku hláskových změn se přibližně o 200 let později začalo JESUS v moderní angličtině vyslovovat „Jee-zus“.
Text zdůrazňuje, že změna výslovnosti může změnit význam nebo vnímanou totožnost vlastního jména. Uvádí také biblický příklad, kdy Bůh změnil Abramovo jméno na Abraham, a tím podtrhuje význam přesné výslovnosti.
3. Jak Učedníci Hlásali Jméno
Je velmi pravděpodobné, že když učedníci hlásali svaté jméno Pána YESU, věrně je ústně předávali. Místní věřící je možná vyslovovali podle svých jazyků, ale pravděpodobně se snažili zachovat výslovnost blízkou podobě „YESU“. Postupem času význam přikládaný svatému jménu slábl a v různých jazycích se objevily rozličné podoby.
Jde o historický a kulturní jev; pokud však jde o to, zda odpovídá Boží vůli, text jej považuje za „výsledek změny“.
Proroctví a Náprava v Knize Sofonjáš
1. Proroctví o Obnovení Čistého Jazyka
Sofonjáš 3:9 říká, že v posledních dnech budou národy vzývat jméno Pána jedním čistým jazykem. To souvisí s rozdělením jazyků v Babelu a také poukazuje na obnovu, která nastane v době Mesiáše. Tento komentář považuje „nápravu“ za důležité téma knihy Sofonjáš: Bůh změní národy a obnoví pro ně jeden sjednocený, čistý jazyk, kterým budou vzývat jméno Pána.
2. „Náprava“ a „Dopuštění“
Zde se tvrdí, že výslovnost jména YESU se v mnoha dnešních jazycích vzdálila původnímu zvuku. Není to Boží vůle, ale něco, co Bůh dopustil. Sofonjášovo proroctví však předpovídá konečnou nápravu, kdy budou národy znovu správně vzývat svaté Boží jméno.
Závěrečný Komentář
Toto vysvětlení důkladně zkoumá jazyk, svaté jméno a přesnost překladu a zvláště zdůrazňuje význam čistoty a jednoty jazyka při uplatnění Sofonjáše 3:9. Zda by se dnešní věřící měli vrátit k původní výslovnosti, zůstává teologickou a kulturní otázkou hodnou diskuse.
Text nicméně nabízí podnětný pohled a připomíná lidem, aby znovu přikládali význam úctě ke svatému jménu a věrnosti jazyka.
|
 |
|
|
|
|
|
